RECENZE: Anglické jahody představují svatou hereckou trojici zralou na České lvy
Anglické jahody zdaleka nejsou bez chyb. Ale kéž by všechny české filmy udržely tak slušnou rovnováhu mezi svými ambicemi a výsledkem! Buď slibují víc, než splní, nebo neslibují radši nic – a podle toho taky vypadají.
K čestným výjimkám typu válečného Tobruku teď přibyl další film s téměř válečným pozadím, kterému nejde o počet výstřelů, nýbrž o jejich motivy a důsledky. Nejtěžší bude zřejmě zlomit nechuť publika k příběhu, který zavání politikou, neboť se odehrává 21. srpna 1968. A nejsnáze se nedůvěra zhroutí, pokud se Anglické jahody v divácké šeptandě dočkají srovnání s Pelíšky.
Jistá podobnost tu opravdu je od první rodinné etudy s přecpaným kufrem, který za přezíravých babiččiných glos balí otec a matka synovi do Anglie na brigádu – nebo možná do emigrace. Smích živený tradicí české tragikomedie a skvostným hereckým souhvězdím Viktor Preiss – Pavla Tomicová – Nina Divíšková znamená nečekané a příjemné překvapení; dokonce pospolitou zábavu Pelíšků občas převyšuje, protože vynechává humor čistě jen pro efekt a míří dál do nejistých vod, před nimiž se Hřebejkův film zastavil; do přímého ohrožení.
Ale pozor, Anglické jahody nejsou komedie, ačkoli už hrátky s režisérskými křesílky v hudebně i skladebně působivých úvodních titulcích napoví, že výhradně vážně se vyprávět nebude. Vtip prýštící z domáckých rituálů a hašteření "takové normální rodinky" totiž představuje jen jednu ze stran vypravěčského trojúhelníku; druhou tvoří osudy syna alias Ivana Luptáka, jeho dívky čili Marie Štípkové a jejich náhodného známého, zběhlého ruského vojáka v podání Sergeje Bardukova.
A třetí souběžnou linii rýsuje dobrodružství dvou pubertálních školáků, kteří se stanou nevědomým symbolem nesmyslnosti obětní krve. Tahle odbočka tragické klukoviny je nejméně nápadná filmařsky, rodičovská zase nejvýraznější herecky.
Klíčový part však sehrává mladý triumvirát, a bohužel v něm to drhne, protože jeho členové jako by stáli na schůdkách. Nejvýše Bardukov, přirozený filmový typ zrozený pro kameru včetně hollywoodské. Umí si získat diváka úsměvem, dokonce i kradené verše dokáže prodat; nosí jímavost, důstojnost i chlapeckou přitažlivost v jednom uzlíku.
O schůdek níž stojí Lupták, přesný v generační odtaživosti synů vůči otcům a jejich revolucím, příjemný, nicméně ne tak okouzlující jako jeho ruský protějšek. Navíc má občas sklony k deklamaci, což však platí dvojnásob pro Štípkovou na nejnižším schůdku, nejstrojenější, nejchladnější a nejstrnulejší článek řetězu.
Jako by nemohla setřást divadelní výuku; na druhé straně je však znát, že Lupták pookřívá ve své filmové rodině po boku velkých herců a podobně Štípková nabývá jistoty ve společných scénách s Bardukovem, jenž dokáže vykřesat i náboj erotiky. Kdykoli je však ústřední pár odkázán jen na sebe, film skřípe.
Vladimíru Drhovi slouží ke cti, že nálada Anglických jahod zůstává věrná, samozřejmá, až úlevně normální. Dívky řeší těhotenství, mládenci se bohatýrsky opíjejí, třída se baví v hospodě u kytary, i ruští vojáci mají své obyčejné starosti. Není tu hrdinů ani zlosynů; maminy běží do front nakupovat zásoby, tatíkové burcují národ na barikády, než se zlomí do kocoviny, a omladinu to celé nijak zvlášť nezajímá, čímž rodiče ještě víc vytáčí.
Jak vzpomíná Nina Divíšková na srpen 68Jak vzpomíná Nina Divíšková na srpen 68"Točila jsem tehdy na Slovensku film Slavnost v botanické zahradě, který režíroval Elo Havetta. V pět hodin ráno mi Havetta i s manželkou bušili na dveře se zprávou, že je Československo obsazené," začíná své vyprávění. |
Otázka "Půjdem na Václavák?" vyjadřuje spíš romantickou zvědavost než rebelii; ač se film drží jazyka a chování 60. let, je až překvapivě moderní v nezaujatém postoji náctiletých, kteří by ve slovníku dnešních teenagerů obdrželi oceňující přívlastek "cool".
Takové je třeba gesto, kdy hrdina hostí okupanty: natruc národu ze čtvrté cenové skupiny; podobně ani ruského zběha, jenž jim občas dělá "křena", nechce spasit za každou cenu. A čím méně berou děti srpna 1968 krev na vědomí, tím větší strach o ně se podprahově probouzí.
Návrat majora Zemana
Režijně odvedl Drha solidní práci, kupodivu úsporně i účelně fungují vkomponované černobílé záběry z archivů a písně Tomáše Kluse (včetně písně Navěky) jako by se zrodily právě tehdy, ne o čtyřicet let později. Příběh by mohl být sevřenější, ve druhé třetině tempo vázne, i když tak vystihuje bezradnost dne ochromeného šokem.
Když Krylův následník Klus zpívá MalčikaKdyž Krylův následník Klus zpívá MalčikaJe mu dvaadvacet, srpen 1968 zažít nemohl, přesto o něm Tomáš Klus ve vlastní písničce Malčik zpívá: "V plechové skříni uvězněni vlastními otci a syny žereme ostružiny, krok sun krok, v řadách jdem pro pokrok, nápisy na zdi hyzdí pěticípé hvězdy." A pak v ruském refrénu: "Malčik moj, malčik moj, kakoj ty bolšoj geroj." |
Až na jednu vychlazenou mattonku z filmu netrčí sponzorské výrobky, spíše jako milá ozdůbka výhradně pro české publikum účinkuje návrat majora Zemana alias Vladimíra Brabce v roli estébáka nebo němá epizodka Drhy coby dřevorubce.
Ale nade vším vyhrávají tři silné chvíle: oživování nehybného chlapce, Bardukov se svým bezelstným snem o Biarritzu a chvíle, kdy Preissův hrdina verbuje do zbraně, Divíšková coby tchyně ho shazuje a Tomicová polyká slzy coby "vždycky ta nejblbější". To je svatá herecká trojice zralá na České lvy.
Tipy z televizního programu
Recenze: Matrix Resurrections 80 %, Spojenci 50 %, Po strništi bos 70 %, Moje nová tvář 65 %, 2012 50 %, Jack Reacher: Nevracej se 55 %, Osm hrozných 65 %, Poslouchej 50 %, Spravedlnost 60 %, Hra s nevěrou 50 %, Kroky a skoky české animace 50 %
Klíčová slova: Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Survivor Česko & Slovensko, Utajený šéf
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, Boží mlýny, Iveta
KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde
Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...
Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková
Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Larry je mrtvý. Tvůrci Simpsonových nechali po 35 letech zemřít štamgasta od Vočka
Zarytí fanoušci seriálu Simpsonovi smutní. Tvůrci totiž nechali zemřít jednu z postav, která byla...
I did it my way. Troška, Nový i Vyskočil se rozloučili s Josefem Lauferem
Se zpěvákem a hercem Josefem Lauferem, který zemřel po dlouhé nemoci v sobotu večer ve věku 84 let,...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
„Jsem z toho úplně hotová.“ Swift drží prvních 14 příček americké hitparády
Americká popová hvězda Taylor Swift po vydání nového alba The Tortured Poets Department ovládla...
RECENZE: Starej, na..anej dědek. Dokument o Petru Jandovi je polotovar
Premium K 80. narozeninám a zároveň 60 letům kariéry kapely Olympic se Petr Janda dočkal roztříštěného a...
Že my mladí stále něco řešíme? Ničíme generační traumata, říká Pam Rabbit
Premium Nerada škatulkuje lidi podle toho, jestli vyrůstali s internetem a mobilem, nebo bez nich. Je...
RECENZE: Dospívání lemují sex i alkohol, dosvědčují přisprostlé Sopranistky
To, že nejen pro děti a rodiny hraje Malá scéna Hudebního divadla Karlín, přesvědčují Sopranistky....
KVÍZ: Čórtův hrád, tam strašá. Co víte o Tajemství hradu v Karpatech?
Na prvního máje si můžete v televizi dopřát komediální klasiku Tajemství hradu v Karpatech. Pokud...